SCRC Pardubice

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

EUROCUP Gotha 2014 CZ

Reportáže / Race reports > Eurocup

EUROCUP GOTHA 2014

 
Těžko říci, kdo způsobil, že jsme se letos rozhodli vyrazit na závody do Německa. Je to daleko, mluví se tam cizí řečí, platí se v eurech a vše je drahé, dráhu neumíme, lidi neznáme... Prostě šílenost. Nicméně po tomto víkendu, kdy jsme se z Gothy vrátili, nic z toho neplatí a my jsme rádi, že jsme jeli. Kdo nebyl v Gothě určitě  prohloupil. Shodně s tím, co jsem psal o EC ve Vídni loni: plno zábavy, dobrý bufet, kvalitní závodění, super prostředí i dráha, dostupnost z ČR bez problémů, jen ta společenská část jak v pátek, tak v sobotu člověka dost unaví.

O
tázkou je, jak na nás budou vzpomínat místní pořadatelé. V Amatérech sice vyhráli místní, myšleno němečtí závodníci. V PR24 to byl Jörn Bursche a v ESG12 Daniel Starke. Nicméně ani zde se početná česká skupina neztratila. Výsledky Romana Klapky, Rosťy Volné a samozřejmě nejrychlejší české ženy současnosti ZBBH (Zuzka Baštová - brzy Hojerová) mluví samy o sobě. A zejména v ESG12 jsme se již těšili na tradiční vítěznou rundu zelených jégrů, ale to jsme bohužel zakřikli. Ale i tak, druhé místo Zuzky je veliký úspěch, zejména když se takový výsledek podaří nikoliv na domácí dráze. Daniel Starke oslavil nejen v pátek narozeniny, ale i v sobotu vítězství v závodě. Zapomenout nesmíme na čtvrtého Rosťu Frí a hned za ním umístivšího se malého ale šikovného Romana Klapku, který se však po závodě ztratil na hřiště mezi německé Jungen und Mädchen a trofej za něho musel jít převzít Kamil. Jen věřím, že Kamil Romana na hřišti nakonec našel a řádně jej odvezl zpět do ČR.

V expertech bylo pro domácí ještě hůř. V ESG12 zvítězil JMJ (Jiří Míček Junior) a náš slavný AMA (Amatér) byl "až" třetí, protože na druhé místo se mezi ně vklínil UEP (Ulli Edgar Pietsch). V ES24 již Amatér zvítězil, druhý byl JMS a třetí Martin Bašta. Vše s velmi malými rozdíly.

A konečně, co se společenské stránky týče, také bylo veselo a místní byli jistě rádi, že jsme v neděli konečně definitivně odjeli. Vše začal nejmenovaný člen pardubického klubu (jehož totožnost samozřejmě známe, ale z bezpečnostních důvodů nesmíme prozradit), který si po příjezdu na dráhu, kde jsme dosud nebyli a neznali co jak chodí, musel jít na balkon u depa zapálit cigárko. Bohužel si nevšiml, že dveře jsou blokovány alarmem. Následovalo 15 minut vřískotu alarmu a marného hledání někoho, kdo zavolá na zásahovou policii GSG-9, aby nejezdila, že viníka máme zadrženého. Po nějaké době se alarm podařilo jednomu z místních organizátorů díky správnému klíči v ruce ztišit a my jsme pronesli mnoho omluvných vět v mnoha světových jazycích.

Avšak okamžitě po odchodu vysvoboditele a ztišitele alarmu si Amatér uvědomil, že si vlastně v tom hluku nestačil ani zapálit. Balkon byl opět zajištěn alarmem, nicméně není moc věcí, které by Amatér neuměl rozmontovat. Netrvalo dlouho, čtyři šroubky byly venku, vnější kryt alarmu též a cesta na balkon byla volná. Nutno podotknout, že díky tomuto drobnému zásahu do instalovaných bezpečnostních zařízení v budově se naše místnost a přiléhající balkon staly velmi oblíbenou zastávkou mnoha českých závodníků. Jenom místní rozhodčí, jemuž jsme dali jméno "Malý Heiko", byl stále více nervózní, zda se nám před odjezdem podaří dát alarm zpátky do původního stavu...

Nesporným pozitivním překvapením závodu byly čerstvé klobásy grilované v neděli před domem dětí (Fr
eizeitcentrum), kde je autodráha umístěna. Bratwursty byly nejen velmi dobré, ale i levné, aby si v centru hrající děti mohly dát něco na posilněnou. Bohužel pro ně čeští modeláři si informace o buřtech rychle předali a většinu porcí určených především pro malé německé děti sami snědli. Mladí Fritzové tak dostali zdarma lekci o asertivním českém chování...

Další výhodou v Gothě byla blízkost místního supermarketu. Brzy se zjistilo, že v neděli mají v Německu obchody opravdu zavřeno a je třeba se dostatečně zazásobit zejména tekutinami nejpozději v sobotu do osmi večer. Několik návštěv obchodu znamenalo, že podstatná část nabízeného piva z prodejny se přesunula o několik set metrů směrem na východ, konkrétně do Freizeitcentra. O rozruch v prodejně se postaral opět nejmenovaný člověk z Čech, který se dlouho vzhledem ke slabší slovní zásobě němčiny rozhodoval, zda bude k večeři lepší kuřecí nebo vepřová konzerva pro psy. Ještěže má dobré kamarády, kteří mu doporučili sousední regál...    

A že zásoby budou třeba ukázal již první večer. To se v zadní místnosti sešla většina Čechů a láhve s kořalkou i piva z balkónových zásob (neboť balkon nesloužil jen ke kouření, ale i k chlazení nápojů) rychle mizely. Dlouho po půlnoci ještě někteří zajeli pár rekordních kol, ostatní na ně způsobně čekali v nastartovaných vozech před budovou a když elita uznala, že 4,4 je na ESG12 slušný čas, mohlo se vyjet na nocleh.  

Protože jsme byli bez Romana Kalhouse, navíc mimo řidičů všichni opilí, v Hondě Civic patřící Krainerům a v koloně vedené Citroenem JMS, tentokrát jsme dojeli napoprvé. Ubytování bylo pěkné, relativně levné a snídaně skvělá. Trochu problémů působily snad jen hlavice sprchy padající na hlavu každého, kdo se v koupelně odvážil do sprchového koutu vlézt a držák na WC papír umístěný asi 3,5 metru od vlastní toalety.

Obě rána byla také lehce zvláštní. První večer jsme se dohodli a nařídili budík na mobilu na přesný čas, nicméně ztlumená hlasitost způsobila, že jsme na snídali dorazili suverénně jako poslední. Rovněž v neděli ráno někteří od nás přišli se zpožděním, tentokrát na vině nebyla technika, ale nápoje typu Vodka-lemon, Cuba libre nebo zejména Tatran-tea se 72%, který stále nabízel Rosťa. Jinak bydlení bez chybičky.

Ke zmíněnému tatranskému čaji ještě jedna perlička. Někteří němečtí závodníci v sobotu večer nejprve usilovně odmítali, že by se něčeho takového vůbec dotkli. Poté si nápoj oblíbili natolik, že Rosťu opakovaně žádali, aby jim několik desítek lahví přivezl na další závod Eurocupu do Plzně, aby druhý den dopoledne své objednávky urychleně rušili mezitím, co je jejich kamarádi museli před budovou rozcházet na čerstvém vzduchu jako dostihové koně, aby byli vůbec schopni vzít v poledne do ruky ovladač...  
  
Jinak pro ty, kteří by snad do Gothy chtěli vyrazit poprvé, několik modelářských informací:

- Seniorovy podvozky fungují na jedničku, kdo chtěl vyhrál, musel mít nejnovější podvozky v obou kategoriích

- zdířky na ovladač mají zamíchané barvy, proto je vhodné před první jízdou konzultovat ty, kteří v Gothě již byli či minimálně pečlivě následovat barevné označení s názvem INTERNATIONAL. Jinak hrozí samovolně jedoucí auta zvýšenou rychlostí či mohutné plameny od réglu

- k povolení šroubků alarmu v zadní místnosti stačí malý křížový šroubovák PH0x50x145mm, typ 273, či jiný podobný model

- je třeba mít dostatek kovových jednoeurových mincí pro nedělní grilování wurstů, poté se dá ve frontě předbíhat ty, kteří čekají na vrácení peněz

- kombinovat vodku-lemon s tatranským čajem nedoporučujeme

- dráha se nejrychleji projede jen pokud máte v krvi alespoň dvě promile alkoholu či odpovídající množství jiných omamných látek

Jinak nic, na co bychom nebyli z českých závodů zvyklí. Byly to opravdu vydařené závody se vším všudy. Na závody přijeli jen pohodoví lidé, kromě diskuze jednoho cholerika s rozhodčím ohledně maximálního povoleného počtu aut na jedné drážce během závodu, nebyl žádný konflikt. Jídla i pití bylo dost, rychlá, ale zároveň technická dráha byla bez záludností a všichni měli možnost jazykově se vyřádit bez ohledu na to, zda vám okolí rozumí či ne. Druhý den ráno si stejně nikdo nic nepamatoval.  A poslední (a nikoliv nepodstatnou) výhodou byla přítomnost několika krásných žen od nás i ze zahraničí. I Michi se nakonec podařilo mírně obměkčit s tím, že se na závěr i dvakrát pousmála.

Lze tedy uzavřít, že nejen těmi výsledky jsme německé kolegy ze slot racingu moc nepotěšili. Jak by řekli v Žamberku, prostě minulý víkend do Gothy přijeli TROUBLEMAKERS...  

The Doctor


Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky